Junk food - nic pro nás!

27.01.2016 17:27

Vznik pojmu junk food se datuje víceméně do druhé poloviny 20. století v USA po rozvinutí řetězců s rychlým občerstvením (více Andrew F. Smith - Encyclopedia of Junk Food and Fast Food, 2000). V anglicko-českém slovníku najdeme jako první význam slova junk - odpadek. Junk food je tedy velmi výstižné pejorativní označení nezdravých potravin, které jsou doslova nadupány kaloriemi z cukru a tuku a mají jen velmi malou nutriční hodnotu - nejsou zdrojem kvalitních bílkovin, vitamínů a minerálů. Jsou vyrobeny převážně z bílé mouky, rafinovaného bílého cukru, případně glukózo-fruktózového sirupu a nekvalitních tuků, obsahují řadu aditiv a často i velké množství soli.

Junk food ovládl svět, je k dostání téměř kdekoli a kdykoli, je první k mání, přepadne-li nás hlad kombinovaný s nedostatkem času, kromě obchodů a nejrůznějších stánků a fast food restaurací, ho najdeme i v automatech na chodbách škol.

Typickým příkladem jsou sladkosti, sušenky, chipsy, slazené nápoje, sortiment většiny fast food restaurací, ale také některé snídaňové cereálie (např. chocapic) a čokoládové pomazánky (např. nutella). Z jídelníčku některých z nás, bohužel často i mladých lidí a dětí, vytlačuje přirozené potraviny. Navíc jeho pravidelná konzumace vede k přejídání, protože:

  • obsahuje cukr a glukózo-fruktózový sirup, to znamená, že má vysoký glykemický index, vyvolává častou produkci inzulinu k vyrovnání krevní glykémie a dlouhodobě nás nenasytí, navíc cukr je návykový;
  • obsahuje málo vlákniny, a ta jak známo, zvyšuje pocit sytosti;
  • díky cukru a tuku nám junk food poskytuje nadmíru kalorií v malém objemu jídla. 

Jeho pravidelní konzumenti se většinou projedí k obezitě, která může být paradoxně spojena s nutriční podvýživou - chybí jim nejen vitamíny a minerály, ale často i bílkoviny.

Nějakou tu sladkost sníme bez následků občas asi každý, třeba v podobě dortíku ke kávě (i když i zákusek se dá připravit zdravě - o tom jindy), důležité je ale slovo občas. Pravidelná konzumace junk foodu poškozuje pomalu ale jistě naše zdraví. Následkem je nejen již zmíněná obezita, ale minimálně i kardiovaskulární nemoci a diabetes 2. typu. 

O tom, že nám junk food škodí, bylo napsáno a řečeno již mnoho slov a většina lidí si víceméně uvědomuje zdravost a nezdravost určitých potravin. S růstem informovanosti roste i ochota utrácet za zdravé jídlo. Také nabídka potravin se rapidně mění, při každé druhé návštěvě obchodu objevím nový produkt, který mi udělá radost. Stačí najít vhodné obchody a číst obaly na potravinách, alternativních zdravých potravin už existuje dost. Fanouška zdravého stravování potěší i vznikající řetězce různých "fast salaterií" a "džusáren", které vytváří zdravou alternativu klasických fast-food občerstvení.

Pokud nejsme ke změnám toho, co jíme, skeptičtí a věříme, že zdravé stravování nám prospěje na těle i na duchu, máme napůl vyhráno. S vynecháním junk foodu můžeme začít. Ne nadarmo se ale říká, že "zvyk je železná košile". Změnit zvyklosti v jídelníčku celé rodiny není jednoduché - znamená to investovat vůli, úsilí a čas do hledání zdravých alternativ a ještě občas "bojovat" s rozdílnými názory potomků. 

V médiích se tu a tam (a stále častěji) objevují nápady, jak zatočit s junk foodem - například zakázat reklamu takových potravin, zatížit produkty vyšší daní a zakázet jejich prodej ve školách. Odpůrci se naopak nechávají slyšet, že jde o nutriterorismus a o omezování lidských práv. Optimalizaci těchto legislativních cest necháme raději hlavám pomazaným a podíváme se, co můžeme udělat sami a hned. 

Cesta k rozhodnutí, jestli my a naše děti sáhneme po tom či onom k jídlu, vzniká hlavně doma výchovou a zdokonalováním rodinných návyků. Je důležité jaké potraviny jsou běžně doma k dispozici ve spíži i v lednici, co a z jakých surovin se doma vaří a do jakých restaurací se chodí. Proto mě vždy zamrzí, když slyším, že někteří spolužáci mých dětí nosí do školy k svačině sušenky a k tomu láhev spritu, že je běžné doma nevečeřet a místo toho zhltnout něco rychlého cestou z práce a ze školy, atd. Když byly děti menší, což je už pár let, vždy mě ze židle zvedla pozvánka na oslavu narozenin něktého z jejich kamarádů v McDonalds nebo KFC....

"Rodinné vyučování" by měla doplnit školka a základní škola. Věnovat ve výuce více času faktorům zdravého a vyrovnaného způsobu života včetně výživy jako zdravotní prevence by se jistě vyplatilo (tady už se ale zase dotýkáme kompetence hlav pomazaných). My v roli rodičů bychom se měli více zajímat o to, co se ve školním zařízení vaří a prodává v automatech, a stabilně protlačovat do školek a do škol zdravější varianty potravin.    

Diskusní téma: Junk food - nic pro nás!

Nebyly nalezeny žádné příspěvky.

Přidat nový příspěvek